Nenechme si diktovat Evropskou unií, na co máme použít naše peníze

Evropská unie si chce pojistit jednotlivé členské státy dotacemi, za které budou ručit, ale ne rozhodovat o jejich využití.

Radek Rozvoral

Není pochyb o tom, že celá slavná Evropská unie zcela selhala hlavně v počátcích koronavirové pandemie, a dokonce to veřejně přiznali i někteří její představitelé. Nyní naopak bruselští úředníci přišli aktivně s plánem koronavirové ekonomické pomoci, na kterou doplatí hlavně ty členské země, které si v počátcích s nemocí covid-19 poradily samy, jako například naše republika, Slovensko a Maďarsko.

Hnutí SPD si nepřeje být v područí nadnárodní organizace, kterou představuje Evropská unie. Je to zkostnatělý byrokratický aparát, ve kterém rozhoduje armáda nekompetentních úředníků, jejichž cílem je udržet si dobře placená místa, která jim předurčují několikanásobně větší důchody, než mají běžní občané. Minulý týden všechna probruselská média s velkou pompou zveřejnila částku 500 miliard eur, kterou nabídne EU členským státům na oživení ekonomiky. Dohodli se na tom lídři Francie a Německa, kteří vlastně řídí a ovlivňují celou EU dle svých představ. Zde bych jenom připomněl, že EU žádné svoje peníze nemá, ale její příjem je tvořen odvody jednotlivých členských států. Nyní chce dokonce tyto odvody pro jednotlivé unijní státy navýšit, a to téměř o jednu třetinu. V této souvislosti jenom zmíním, proč EU tak dlouho všemožnými způsoby prodlužovala termín odchodu Spojeného království z EU, neboť Britové každoročně přispívali do unijní pokladny nemalými financemi. V případě těch navrhovaných 500 miliard eur by mělo jít o financování krytých dluhopisů, za které mají ručit členské země, čili EU bude rozdělovat naše peníze na dluh a Česká republika bude za tyto dluhy ručit.

Minulý týden zveřejnil server německého listu Die Welt návrh plánu, který předložil francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jehož cílem má být zajištěna koronavirová ekonomická pomoc pro unijní státy. Z uvedeného návrhu vyplývá, že peníze nepůjdou od bohatších zemí západní Evropy k těm chudším z východní. Peníze dostanou země jako Itálie či Francie, které koronavirus zasáhl opravdu masivně a dostanou je od zemí, které nemoci covid-19 čelily úspěšněji, tedy od České republiky, Polska, Rakouska, Maďarska či Slovenska.

Paradoxní na tomto návrhu je ještě to, že členské státy nebudou moci naložit s penězi podle vlastního uvážení, ale podle toho, jak budou vypsány dotační tituly. Jak navrhuje Macron s Merkelovou, peníze by měly směřovat hlavně do budování digitálních 5G sítí a do boje s globálním oteplováním. Za tyto peníze by se tak mohly stavět např. dobíjecí stanice pro elektromobily. Plán počítá s tím, že si peníze na boj s koronavirovou krizí půjčí EU jako celek a každá země bude odpovídat za tu část dluhu, která odpovídá výši příspěvku státu do rozpočtu EU. Dluh by měla EU splácet jako celek z rozpočtů poskládaných po roce 2028. Peníze EU však nejsou ničím jiným než penězi, které poskytují daňoví poplatníci členských zemí.

Hnutí SPD tento Macronův a Merkelové návrh striktně odmítá a má proto celou řadu argumentů. Jedním z nich je, že země, které se samy a bez pomoci EU dokázaly ubránit koronaviru, což je mimochodem stálo nemalé finanční prostředky, by podle tohoto návrhu za to byly ještě potrestány tím, že by sanovaly laxní přístup jiných států ke koronaviru. Též je zcela nepřípustné, aby o použití těchto dotací rozhodovala diktátem EU a samotné členské státy by ani samy nemohly určit, na co je upotřebí. Upřednostnění dotací na projekty ekologického šílenství by pro naši republiku znamenalo značný zásah do ekonomiky. O svých penězích si umíme rozhodnout sami a nenecháme si diktovat Evropskou unií, na co a jak máme peníze investovat. V neposlední řadě v tomto návrhu francouzského prezidenta a neněmecké kancléřky spatřujeme nástroj, pomocí kterého by si EU více ekonomicky zavázala jednotlivé členské země a tím jim mohla bránit v jejich odchodu z Evropské unie.