Bohatí bohatnou i za krize na úkor nemajetných

Zatímco epidemie odstartovala krizi, která může být nejtěžší hospodářskou krizí od průmyslové revoluce, počet Američanů přes práce překročil 30 milionů (a Evropané budou následovat), úzké procento nejbohatších lidí nadále rozšiřuje majetky raketovým tempem. Během první části krize o téměř o půl bilionu dolarů. Ale oni bohatli stejně rychle i před tou epidemií.

Petr Hampl | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Kdyby byl dnes mezi nejmocnějšími vládci světa Winston Churchill, tak by tyto nejbohatší dočasně zdanil tak na úrovni 95% a získané prostředky použil k pomoci těm dole. Nenahrazovat zisky, ale dát pozor, aby nikdo zbytečně neupadl do chudoby. Lidé by nebyli tak příšerně stresováni, konspiračky by se šířily méně rychle, reakce na epidemii by byla racionálnější a ukázněnější (a tudíž kratší a méně nákladná). Na mnoha místech by začaly vyrůstat skutečné národní a místní ekonomiky, a nakonec by nebylo tak špatné. Naopak.

Trumpa „churchillovským momentem“. Místo toho ale vidíme všude na světě (i mezi vlasteneckými leadery) jen rozpaky, hledání viníků (jako by bylo možné Číňany pohnat ke zodpovědnosti) a v podstatě bezmocné přihlížení, jak celé národy a národní ekonomiky vstupují do stavu permanentní krize a permanentního stavu mezi epidemií a neepidemií. Trump snad dokáže navzdory tomu vyhrát prezidentské volby, ale oslabilo ho to v každém případě.

O to víc vyniká výkon jediného státního západního světa, který v těžké chvíli prokazuje skutečné vůdcovství – Viktora Orbána. Však to také vypadá, že maďarské národní hospodářství bude postiženo nejméně ze všech.

Reklama: