Bývalý ministr financí SS promluvil o nebezpečí hrozícím dolaru

WASHINGTON | Hlavním nebezpečím pro mezinárodní status americké měny je situace v samotných Spojených státech (SS). Jak varoval bývalý ministr financí SS Henry Paulson, Washington bude muset něco udělat s nekontrolovatelným růstem státního dluhu a rozpočtového schodku, jinak přijde dolar o své privilegované postavení, píše Sputnik.

Ilustrační snímek

Autorka článku Natalja Dembinskaja dále píše, že díky tomu, že americká peněžní jednotka hraje roli hlavní světové rezervní měny, jsou sazby dolarových aktiv nízké. Zemi to umožňuje vydržet velký obchodní deficit, snižuje to ekonomická rizika, zvyšuje likviditu finančního trhu a zajišťuje americkým bankám rozšířený a prvořadý přístup k peněžním prostředkům.

Bývalý ministr financí SS Henry Paulson označuje ostatně za „historickou anomálii“ skutečnost, že si dolar zachovává tento status tak dlouho: „V současné době má největší potenciál čínský jüan. Objem ekonomiky Číny, perspektivy růstu, integrace do světové ekonomiky a aktivní úsilí na internacionalizaci napomáhají zvyšování úlohy čínské měny,“ podotkl Paulson v článku zveřejněném v časopise Foreign Affairs.

„Převaha dolaru vznikla jen díky shodě historických okolností, geopolitickým podmínkám po 2. světové válce, politice Federálního rezervního systému a také obrovským rozměrům a dynamice americké ekonomiky,“ cituje Paulsona agentura Sputnik, která je součástí mediální skupiny Rusko dnes.

Připomíná, že v první polovině 20. století byly americký dolar a britská libra v podstatě rovnoprávnými rezervními měnami. Dnes se zdá být „přirozený monopol“ dolaru neoddělitelnou součástí mezinárodního peněžního systému, ale, jak se domnívá bývalý ministr financí SS, časem se znovu utvoří rovnováha dvou nebo více světových rezervních měn. Čínský jüan je hlavním uchazečem, protože se již hodnotí na stejné úrovni s jenem, eurem a librou.

Na druhé straně je Paulson přesvědčen, že se Čína zatím nedá označit za hrozbu stabilitě americké měny. Dokud nepřejde Čína definitivně k tržní ekonomice, nebude se moci jüan stát skutečně světovou měnou.

Dominance amerického dolaru vyvolává u bývalého ministra financí stále více otázek, zejména s ohledem na zvyšování podílu rozvojových zemí na globálním HDP a snižování tohoto ukazatele pro SS: z téměř 40 % v roce 1960 na 25 % v současné době. Problém ale není v tom.

Budoucnost dolaru záleží na schopnosti Washingtonu vybudovat strategii, která časem umožní řešit problémy s národním dluhem a strukturálním rozpočtovým schodkem, zdůrazňuje Paulson. Zatím se o tom nedá ani mluvit.
Nynější pán Bílého domu si nemá rovné v rychlosti zvyšování finančních závazků. K 19,9 bilionu, které zdědil po Obamovi, dokázal Trump přidat dalších pět. A to nehledě na sliby zlikvidovat dluhy v průběhu osmi let.

Rozpočtový schodek USA činí 1,5 bilionu dolarů a podle odhadů největších bank se rozdíl mezi výdaji a příjmy státu v roce 2020 ztrojnásobí – až na čtyři biliony, největší částku od dob 2. světové války. A státní dluh přesáhl rekordních 25 bilionů. Půjčky rostou rychleji než ekonomika. V roce 2019 se zvýšil HDP o 2,3 % – asi 850 miliard USD, a dluh o více než 1,2 bilionu.

Analytici konstatují, že se situace prakticky vymkla kontrole. Poměr celkového státního dluhu k HDP se zvýšil na 108 %, zatímco v roce 2006, před finanční krizí, činil maximálně 63 %. Jak poukazuje Ústav pro mezinárodní finance, přidáme-li k tomu korporativní, hypoteční a jiné dluhy, zvýší se tato částka na 330 % HDP.

Zájemců o úvěrování zadlužené ekonomiky je stále méně. Jak vyplývá ze statistiky amerického ministerstva financí, útěk zahraničních investorů, a to jak soukromých, tak i státních, před americkým dluhem byl v březnu bezprecedentní. Zahraniční držitelé dluhových úpisů se jich zbavili během jednoho měsíce za 256 miliard dolarů, jejich celková portefeuille se snížila na 6,81 bilionu.

Ze 33 zemí, které jsou největšími věřiteli americké ekonomiky, své investice zvýšily jenom Japonsko (o 3,4 miliardy), Švýcarsko (1,3), Tchaj-wan (4,1), Filipíny (1,3) a Austrálie (1,8). Státní dluhopisy SS aktivně prodávaly centrální banky rozvojových zemí: potřebovaly dolary, aby podpořily své národní měny na pozadí koronavirové krize. Svou portefeuille dluhových úpisů snížilo také Rusko, ze 12,58 miliardy na 3,8 miliardy.

Největším prodejcem byla Saúdská Arábie, toto království se zbavilo amerických cenných papírů za 25,3 miliardy dolarů. V Brazílii a Indii byly tyto ukazatele jen o něco menší – 21,5 a 21 miliard.

Podobný výprodej nevěstí Washingtonu nic dobrého, protože 1,5bilionový rozpočtový schodek se kryje hlavně díky prodeji státních obligací.

Jak podotýkají analytici, sice málo pravděpodobný, ale možný scénář zablokování investic řady zemí do amerických bondů zasadí velmi silnou ránu statusu dolaru jakožto rezervní měny.