Čtvrteční glosy 4. 6. 2020

Opravdu rád bych se seznámil s člověkem, který vymyslel tu hovadinu, že v ZOO může být maximálně 250 návštěvníků na hektar. Pokud to tedy byl člověk a nikoliv blboun nejapný, který, jak se zdá, nevyhynul.

Miroslav Macek | foto: FB autora

24. září 2013 zakládá jistá Karolína Prymulová v Hradci Králové firmu Biovomed s.r.o. Firma má poskytovat poradenství v oblasti v “zdravotnictví“. Slečně Prymulové je tehdy 24 let a nikdy v životě v podobném oboru nepůsobila. Jedná se o dceru prof. R. Prymuly, který v té době působí jako předseda české vakcinologické společnosti a jako ředitel FN Hradec Králové a čistě náhodou působí ve firmě Biovomed jako prokurista a jednatel.
Firma hned v roce 2013 získá zakázky za neuvěřitelných 32 milionů Kč, ač působí na trhu pouhé 3 měsíce! Rok 2014 je ještě lepší, to je dokonce 41 milionů a špatný není ani rok 2015, kdy firma utrží 34 milionů. Záhadný zlom v hospodaření nastane ale v roce 2016, kdy je profesor Prymula odvolán, neboť media začala poukazovat na jeho střet zájmů. Jako předseda farmaceutické společnosti totiž spolurozhodoval o tom, jaké vakcíny se budou v ČR používat a stejně tak rozhodoval o tom, jaké bude mít FN Hr. Králové dodavatele léků a zdravotnického materiálu, přičemž se všemi těmito firmami obchodovala společnost jeho dcery. S firmou Biovomed to od té doby začíná být špatné. Za rok 2016 sice ještě utrží 5,5 milionu Kč (prof. Prymula byl odvolán až v polovině roku 2016). Za rok 2017 je to již pouze 4.8 milionu a v roce 2018 se firma dokonce ocitá ve ztrátě 1 milion Kč. Člověk se musí ptát, co se najednou stalo, že firmě tak náhle klesly příjmy?
„Potřebujeme rizikovou část populace proočkovat, na podzim si nebudeme úplně jisti, jaké mají lidé onemocnění – jestli je to běžné chřipkové, jestli je to nějaká podzimní respirace, nebo jestli je to koronavirové onemocnění. Potom samozřejmě budeme mít problém. Takže musíme apelovat, aby proočkovanost výrazně narostla,“ prohlašuje dnes Prymula.
No comnment.

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková vydala novou příručku. Je určena novinářům a obsahuje překlady jednoslovných názvů osob v alternativním zdravotním stavu do doporučených výrazů. Zde několik ukázek.
„Používejte slovo „člověk“ nebo „lidé“ na prvním místě. Pokud používáte spojení „postižený člověk“, dáváte tím důraz na jeho postižení, vhodnější je termín „člověk s postižením“.
„Nepoužívejte spojení „člověk se zdravotním postižením“, ale pouze „člověk s postižením“. Slovo „zdravotní“ je spojené s medicínským modelem postižení, který vnímá člověka zejména prostřednictvím jeho zdravotního stavu.“
„Nepoužívejte jednoslovné termíny. Pokud uvádíte jednoslovné termíny, jako „vozíčkář“ nebo „neslyšící“, charakterizujete člověka jen prostřednictvím jeho postižení. Vhodnější je užít slovo „člověk“ na prvním místě, například „člověk, který se pohybuje na vozíku“ nebo „člověk, který je neslyšící“.“
A tohoto „člověka, zblblého současnými modními komunikačními trendy“, abych nepoužil jadrné výstižné jednoslovné pojmenování, musíme nedobrovolně platit ze svých kapes!