Složí se EU Turecku na nákup dalších ruských raket S-400?

Z Řecka přišla minulý týden jedna dobrá zpráva. Turecká armáda evakuovala skupinu vojenských policistů, kteří obsadili jeden z řeckých meandrů řeky Evros. Podle webu pronews.gr tomu předcházely telefonáty řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise US prezidentovi Donaldu Trumpovi a následný telefonát Donalda Trumpa tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi. Co si pánové po telefonu řekli zveřejněno nebylo. Ale tentokrát to zabralo.

MUDr. Ivan David

Jenže nebyl by to Erdogan, kdyby vzápětí nezačal dělat Řecku potíže jinde. Krátce po odsunu tureckých vojáků z Evrosu zveřejnil turecký státní kartografický úřad nové mapy mořského dna. V mapové dokumentaci je jako „turecký podmořský šelf“ vyznačen prostor kolem mnoha řeckých ostrovů, jež patří k oblíbeným turistickým cílům. Největší z nich je Kréta, kam každoročně míří i čeští turisté. Podle tureckého zpravodajského webu Haberturk si Turecko tuto oblast nárokuje jako svoji výhradní ekonomickou zónu.

Řecké státní úřady v této oblasti, která podle mezinárodního práva náleží Řecku, loni vydaly několik licencí k těžbě ropy a plynu řeckým, francouzským a americkým ropným společnostem. Nyní kolem Kréty tyto firmy, které si od řecká koupily povolení, provádí průzkumné vrty. Proti vydání řeckých těžebních licencí, stejně jako proti povolení k těžbě vydaných Kyprem, koncem minulého týdne oficiálně vzneslo protest turecké ministerstvo zahraničí. „Naše země bude i nadále uplatňovat svá svrchovaná práva v této oblasti, jak opakovaně uvedla. Jsme odhodláni chránit práva naší země a tureckých Kypřanů ve východním Středomoří.“, citoval z turecké depeše řecký web ethnos.gr.
Turecko v dokumentu zaslaném Řecku a Kypru oznámilo, že hodlá do této oblasti vyslat vlastní těžební lodě.

Na žádost řecké a kyperské vlády se problém zabývala i Rada ministrů zahraničí EU. Kdo čekal, že se EU po posledních zkušenostech s Tureckem tentokrát zachová lépe, byl zklamán. Dopadlo to jako vždy. Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečností politiku Josep Borrel vyzval Turecko, aby respektovalo svrchovaná práva Řecka a Kypru v souvislosti s probíhajícími průzkumnými vrty na jih a východ od Kréty a na Dodekanese. Podle něj „Rada pro zahraniční věci již Turecku vyslala silný signál.“ Dodávám, že asi zas tak silný nebyl, když si z něj Turecké úřady tropí legraci. Z předchozích zkušeností totiž dobře vědí, že EU bohužel dál nezajde. „V našich jednáních s Tureckem se v tuto chvíli jedná pouze o rozhovorech. Některé členské státy se domnívají, že dokud turecké vrtání pokračuje, rozhovory o vstupu Turecka do EU by měly být zastaveny.“, řekl Borrel na tiskové konferenci po zasedání Rady.

Okamžité ukončení všech jednání o vstupu Turecka do EU navrhovala při jednání o tomto problému v europarlamentu frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD. Kromě toho jsme navrhovali i zavedení ekonomických sankcí proti Turecku ve formě vypovězení dohody o celní unii EU-Turecko. Probruselská většina socialistů, lidovců, RENEW a Zelených náš návrh odmítla.

Borrel opět odmítl byť i jen zastavení rozhovorů o vstupu Turecka do EU. I když je dávno jasné, že jeho přistoupení by vetovalo několik zemí. Francie to dokonce prohlásila za prezidenta Jacquese Chiraca veřejně. Zde si neodpustím citát prohlášení vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku k této věci: „Myslím si však, že jediným způsobem, jak vyřešit tento druh problému, je přiblížit se Turecku. Jen tak můžeme zjistit, jak můžeme Turecku porozumět.“, řekl Borrel. Podle něj „to je cesta, jak zajistit, aby dobré vztahy EU a Turecka závisely na dodržování suverenity Kypru a Řecka“.

V tomto si dovolím s bývalým předsedou Evropského parlamentu a členem socialistické frakce Borrelem nesouhlasit. Dodržování suverenity Řecka a Kypru by mnohem lépe zajistilo, pokud by členské země EU k Turecku přiblížily několik tankových divizí, na Kypr a řecké ostrovy umístily několik baterií výkonných protitetadlových raket, a řecké námořnictvo bránící řecké ostrovy posílily vysláním pořádné vojenské flotily. S příslušným oznámením Turecku, že na každý pokus o narušení kyperské a řecké suverenity bude reagováno ostrou palbou. V pobaltský zemích vojenské kapacity evropských zemí „šaškují“ úplně zbytečně. Rusko na rozdíl od Turecka nejeví jedinou známku chutí zabírat území, vzdušný prostor ani pobřežní vody členských států EU.

Řecku a Kypru by také hodně pomohlo, pokud by členské státy vzdálily z území EU dovozy všeho, co nadnárodní korporace vyrábí v Turecku, stejně jako zboží tureckých firem. Ať si pro něj Erdogan zajistí obchodní uplatnění třeba v oblasti kolem Tripolisu, které ovládají džihádisté za něž na mezinárodní scéně mluví samozvaný premiér „vlády národní shody“ Faís Sarrádž. Právě ze smlouvy mezi Tureckem a Sarrádžem Erdoganova vláda odvozuje nároky na podmořský šelf kolem řeckých ostrovů. Paradoxně i přesto, že jde o výběžek části libyjské pevniny, který stejně jako většinu země ovládají vojska, jimž velí polní maršál Chalífa Haftar.

Sarrádž se v západní části Libye drží jen díky vojenské pomoci Turecké armády a NATO. Reálně je území kolem Tripolisu tureckým protektorátem. Vláda národní shody (GNA), jak sama sebe označuje parta předáků džihádistických milicí, je ve skutečnosti loutkovou vládou Ankary. V neděli jel její „premiér“ Faís Sarrádž jednat do Itálie. Byl přijat italským premiérem Giuseppe Contem. Podle italského listu Il Giornale jednali oba premiéři i o problému migrace. Oficiálně bylo zveřejněno, že Sarrádž požádal Conteho o pomoc při zabraňování migrantům v cestě z Libye do Itálie. Podrobnosti zveřejněny nebyly.

Daleko od pravdy asi nebudou ti, kteří si myslí, že ten rozhovor mohl probíhat nějak takto:
Sarrádž: „Signor Conte! Zatelefonujete do Berlína frau Merkel a vyřiďte, že jí pozdravuji jménem svého sultána Erdogana. A že vzkazuje, aby poslala další prachy. A taky něco pro nás v Libyi. Jinak do Itálie připluje mnoho člunů s kulturními obohacovači z Afriky“.
Válka je holt drahá. Lidé v bojích umírají a technika se rychle opotřebovává. A je třeba ji nahrazovat novou a modernější. V pondělí Turecko oznámilo, že jedná s Ruskem o nákupu další protiletadlové soupravy S-400. A po nás se chce, abychom se na to přes rozpočet EU a další platby „migračního výpalného“ na tento obchod složili.

Reklama: