K nákupu děla Caesar potřebují hodně odvahy

Ministerstvo obrany České republiky se rozhodlo zahájit jednání s francouzským výrobcem samohybných děl Caesar společností Nexter o pořízení 52 těchto houfnic. Cílem je uzavřít smlouvu ještě v tomto roce.

Radovan Vích

Staré houfnice DANA jsou poruchové a většina z nich je podle dostupných informací nepojízdná. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dokonce pohrozil minulý týden rezignací v případě, že se bude v armádním rozpočtu škrtat a nutné dlouhodobě odkládané a plánované akvizice by se měly rušit. No, odvážné tvrzení, protože po posledním prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), že deficit letošního státního rozpočtu bude atakovat částku 500 miliard korun (!!) si osobně nedokážu představit, že by se armádní rozpočet škrtům vyhnul. Škrtat se bude všude a bezpečně bude o výši deficitu ve sněmovně velká diskuse, protože ekonomická pokoronavirová krize teprve začíná. Vládní program Antivirus končí v létě a odhad míry nezaměstnanosti na podzim je ve výši až 10% ze současných 3,76%, a to budou velké výpadky v příjmech a naopak velké neplánované výdaje státu. A to raději nehovořím o rozpočtu na příští volební rok.

Chtělo by se tleskat, ale způsob plánovaného nákupu bez výběrového řízení (vláda – vláda – G2G) vyvolává dojem, že to nebude nejlevnější varianta. Obrana s nákupem spěchá a chce při nákupu využít výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. Dělo Caesar má sice dostřel až 55 km, se standardní municí 42 km, to ale neznamená, že je zrovna toto dělo pro naše podmínky vhodné. Za katastrofální potom považuji vyjádření představitelů armády, že se hodí na válčiště do Afghánistánu, Sýrie anebo Mali. Takováto kritéria pro nákup děl je potřeba odmítnout. Naše armáda potřebuje děla pro podporu obrněné brigády při obraně našeho vlastního území a nikoliv pro boje někde v Mali.

Předpokládaná hodnota zakázky činí 5,95 mld. Kč včetně DPH (cca 105 mil. Kč za kus). Dánsko ale koupilo kus za 75 miliónů korun. Dodávky potom mají být v létech 2022-26. Součástí smlouvy má být prvotní dodávka munice, dva simulátory, servisní souprava, školení instruktorů a technického personálu. A také opce na dalších 12 kusů pro případ operačních ztrát. Všechna děla mají být na podvozku Tatra 8×8, což je chvályhodné.

Jsem přesvědčený, že modernizace našeho dělostřelectva je žádoucí. Na druhou stranu nejsem přesvědčen o tom, že zrovna tento druh děla je jediný vhodný pro středoevropské válčiště. Je také potřeba zdůraznit, že smlouva na dodávku by měla zohlednit veškerou logistickou podporu ze strany dodavatele na celou dobu životního cyklu. Tedy náhradní díly, opravy, munici a ideálně včetně technologie. Čím jsou tyto náklady nižší, tím bývá lepší hodnocení potencionálního zákazníka v rámci smluvního ujednání. Takže mám obavy, že pokud toto ve smlouvě nebude, a nebude k tomuto přihlédnuto, včetně indexace jednotlivých let, tak bude muset být další smlouva a nakonec to bude stát třeba jednou tolik. To je jasným varováním ministerským úředníkům nejen v souvislosti s nákupy Caesarů. Při smluvních ujednáních by vždy měli postupovat transparentně a s péčí řádného hospodáře.

Takže bez výběrového řízení předražené vrtulníky z USA, teď děla z Francie a ještě tedy chybí ta BVP z Německa. Tak hodně štěstí při uzavírání smluv.

Reklama: