Svobodní zaútočili na finanční úřady: Otrokářské úřady

PRAHA | Svobodní zaútočili na finanční úřady přelepováním názvů finanční úřad za otrokářský úřad. 30. 6. je dnem tzv. daňové svobody, a právě v tento den se Svobodní symbolicky rozhodli „zakleknout“ na finanční úřady s cílem poukázat na to, že finanční úřady jsou de facto otrokářskými úřady, jelikož každý zaměstnanec odevzdává 64,34 % svého platu.

Andy Babiš – Ten pocit být píča je k nezaplacení

Reportáže v minulém týdnu poodkryly zákulisí fungování finančních úřadů a reakce Svobodných na tyto praktiky na sebe nenechala dlouho čekat. V době, kdy lidé chodí odevzdávat odložená daňová přiznání zaútočili na většinu finančních úřadů v zemi, kterých je přes 200. Finanční úřady se naší akci snaží zamlčet, ale mi jejich pravé označení Otrokářský jen tak nepřestaneme zmiňovat.

„Šlo o dlouhodobě plánovanou akci, která v kontextu nedávných úniků o praktikách finanční správy, zcela zapadla do konceptu naší dlouhodobé komunikace. Nejsme ale žádní vandalové, takže jsme použili speciální nálepky, kteří šli snadno slepit, aby nedošlo k žádnému poničení,“ říká předseda Libor Vondráček, který dal pokyn k dlouhodobě připravované akci.

Svobodní se tak hlásí k odpovědnosti za přelepení cedulí nejen na běžných finančních úřadech, ale také na inkriminovaném úřadě ve Valašském Meziříčí nebo na Generálním finančním ředitelství v Praze.

„Slovo otrokář je dnes ve veřejném prostoru nadužíváno, a my jsme tento kontroverzní pojem použili zcela záměrně. Téma rasismus nebo otrokářství v našich zeměpisných šířkách přitom nemá relevanci. Svobodní vnímají jako zásadní problém vysoké daně a praktiky Finanční správy, která tzv. zaklekává na fungující zaměstnavatele, nikoli sochu Churchilla, která stojí v Praze. Proto se tématu vysokých daní a zvůle úřadů, placených z našich daní, hodláme dále velmi podrobně věnovat,“ říká Libor Vondráček.

Na dotaz, zda nejde o výraz („otrokářský úřad“) přitažený za vlasy, na závěr předseda strany vyznávající minimální stát uvádí: „Pokud jsou lidé v této zemi postupně omezování na osobních svobodách, proti své vůli financují průměrní zaměstnanci z 64,34 % své mzdy třeba i úředníky, kterých je o to více, o kolik více penězi je možné je platit, a tito úředníci spolu s politiky jim pak skrze různé povinnosti berou spoustu času, pak mi to přitažené za vlasy nepřipadá. Kdo by chtěl být na vládě nezávislý, ten nemá šanci. A alternativou k tomu, o čem jsem mluvil, je buď práce ve státních službách nebo absolutní závislost v podobě nezaměstnanosti.“

Reklama: