Naučte se debatovat a pak bude s Vámi debata radost

Dokážete si představit, že přijdete do hospody, bez ptaní si sednete ke stolu k nějakým čtyřem chasníkům a vysvětlíte jim, o čem je život? Že je nepustíte ke slovu, dokud nedokončíte svůj 60minutový výklad?

Petr Hampl | foto: © Centrální informační agentura, z. s. (CIA) – © Radek Velička

Píšu to proto, že někteří se přesně takhle chovají na sociálních sítích, a mají pocit, že každý má povinnost věnovat jim veškerou pozornost, bez ohledu na úroveň toho, co říkají.

Už před časem jsem napsal, že účast v diskuzi si musíme zasloužit. To se samozřejmě týká i mě. Nikdo nemá povinnost přibrat mě do své debaty – pokud nebudu dost zajímavý, přijatelně zdvořilý atd.

Nejde o to, jestli se mnou někdo souhlasí nebo nesouhlasí, ale jestli dokáže postavit rozumný argument, jestli dokáže reagovat na myšlenky ostatních atd. Kvazi-jehovisté, kteří dokážou jen opakovat to, co už zaznělo stokrát (a dělají to o to horlivěji), to většinou nejsou zábavní partneři do debaty.

A další děsivou skupinou jsou poučovači, kteří už mají ve všem jasno, a chodí jen sdělovat svou nezpochybnitelnou pravdu. Mohou být trpěni (já je tady většinou trpím), ale od určité úrovně obtížnosti je to problém.

To platí i pro všechny, kdo fňukají, že s nimi nechce diskutovat Tomio Okamura nebo kdokoliv jiný. Učte se debatovat tak, aby diskuze s vámi byla radost.

Reklama: