Vláda jasně po bolševicku: Máme právo diskriminovat! A holota bude držet hubu

Podle myšlenkových pochodů socialistů z různých stran je třeba chránit nekuřáky a zakázat proto kouření v hospodách a restauracích. Jenomže restaurace je soukromý prostor a rozhodne-li majitel, nekuřáci tam nemají co pohledávat.

vláda tyranů | Foto: hrad.cz

vláda tyranů | Foto: hrad.cz

Protikuřácký zákon nemá nic společného se zdravím. Současný střet je střetem svrchovanosti občana se státní mocí. A kouření v restauracích není jediné bitevní pole. Úřednici by mohli obdržet právo kontrolovat váš kotel, tajné služby hromadně sbírat data, kamery a radary budou měřit naši rychlost na každém kilometru silnice a stát bude sbírat údaje o každé transakci v ekonomice. V tomhle opravdu chceme žít?

Není to tak dávno, co úřady uložily pokutu restauraci za to, že zakazovala vstup rodinám s dětmi (článek zde). Restaurace s hotelem cílily na vybranou skupinu zákazníků, která ráda utrácela a hotel využívala více či méně k pracovním účelům. Klientela, která prostě řvoucí dítě nemůže vystát. Poté, co majitel vstup rodinám s dětmi zakázal, byl žalován ze strany České obchodní inspekce, děti musel do podniku vpustit, aby se následně dostal do provozních potíží. Copak je tohle normální?

Restaurace není místo, kam člověk musí. Jedná se o soukromý prostor, jehož pravidla určuje ten, kdo ho vlastní. On má přece právo vybrat si svou klientelu. Rodiny s dětmi, obchodníky, manažery, kuřáky, nekuřáky… Jasně, že zaměření na jednu skupinu diskriminuje ostatní. No a co má být?

Myslíte si snad někdo, že máte nárok objednat si stejk ve vegetariánské restauraci? Budete se dožadovat poledního menu za stovku v restauraci, kde se cena chodů počítá v tisících? Máte snad nárok očekávat po návštěvě levné zakouřené špeluňky, že vaše oblečení bude druhý den voňavé a svěží?

Všichni dobře víte, že takový nárok nemáte! Takový nárok neexistuje!

Jenomže socialismus je právě o tom nároku, že všichni mají právo na totéž. Socialismus nám zaručí, že se budeme všichni stravovat a opíjet v jinak zdravém nezakouřeném prostředí. Jaký bude další krok? Vyhnání těch restaurací, které diskriminují cenou? Kde si to jídlo běžný člověk nemůže dovolit? A kde to pak skončí?

Státu opravdu není nic do toho, jakou klientelu zveme do restaurace, jež provozujeme na vlastní riziko a odpovědnost. Nezřídili jsme si stát, aby řídil naše životy, aby věděl o každém našem kroku, shromažďoval všechna naše data a určoval, jak máme žít.

To není volání po anarchii, ale upřednostnění osobní svobody a odpovědnosti jednotlivce před společností řízenou a regulovanou shora. Upřednostnění pestrosti a kreativity před omšelou šedí socialistické jednotnosti.

Mimochodem, autor tohoto článku nikdy nekouřil a je na to patřičně hrdý.

Zdroj: Blog autora