Nemocnice v plamenech: Válečný zločin, který musí být potrestán

Dodnes vzpomínám s hrůzou na otřesný zážitek z roku 1999, kdy jsem na vlastní oči viděl vybombardovanou nemocnici v Bělehradě, plačící matku nad nedávno narozeným dítětem nebo budovu Regionálního rozhlasu v Novém Sadu, vybombardovaný osobní vlak poblíž Niše a mnoho dalších válečných škod a civilních obětí tzv. humanitárního bombardování.

Vojtěch Filip | foto: commons.wikimedia.org

Vojtěch Filip | foto: commons.wikimedia.org



Velení NATO to nazvalo kolaterální ztráty nebo škody. Možná opět naivně jsem si myslel, že podobný „masakr“ již nikdy nebudu muset zažít ani komentovat. Žel, hluboce jsem se mýlil.

Sobotní letecký útok na nemocnici ve městě Kundúz na severu Afghánistánu je důkazem toho, že někteří lidé se zřejmě nikdy nepoučí z minulosti, dokonce ani z tohoto „zatím“ nejotřesnějšího a nejděsivějšího zážitku, který svět zažil před sedmdesáti lety, jak si letos připomínáme.

Po analýze této odporné události a informací dostupných nejen ze zahraničního tisku se přikláním k názoru, že americké a afghánské jednotky vědomě bombardovaly tuto nemocnici, což považuji za zcela jasné porušení Ženevské konvence a tedy válečný zločin. Při náletu totiž zahynulo 12 pracovníků Lékařů bez hranic a deset pacientů.

Důvodem tohoto trestuhodného bombardování nevinných lidí byla údajně domněnka těchto americko-afghánských jednotek, že se uvnitř ukrývají příslušníci hnutí Taliban. Nehoráznost, navíc doprovázená trapnou mediální kampaní! Americký generál John Campbell, který řídí americké vojenské operace v Afghánistánu, sice vyjádřil nejhlubší soustrast, to ale obětem životy nevrátí.



Pacienti doslova hořeli v postelích. Neustále připomínám, že v roce 1999 nešlo o jakousi válku koalice ochotných pod vedením USA proti bývalé Jugoslávii, ale o začátek války USA proti Evropě. USA se staly největší bezpečnostní hrozbou pro mír ve světě, stejně jako jejich nevhodně zvolená zahraniční politika, kterou kdysi odstartoval G. W. Bushe a která byla a stále je až příliš postavena na militarismu a myšlence dnes již neexistujícího jednopolárního světa.



Každý si jistě uvědomuje nutnost zakročit proti teroristům, proti jakémukoliv pokusu o rozpoutání válečného konfliktu. Ale ne však takovýmto způsobem, kdy jsou oběťmi často pouze nevinní lidé, v tomto případě pacienti, kteří se nemohli bránit nebo byli zcela imobilní. Odmítám něco takového pojmenovat jako vedlejší ztráty, jde o válečný zločin, který musí být potrestán.

A pokud ho nepotrestá civilizovaná společnost, bude potrestána taková společnost samotná nahromaděným hněvem těch, kteří ještě nedávno byli ochotni k toleranci.